Tak už jsem tu 4 celé týdny. Omlouvám se, že jsem nenapsala dřív, ale nějak jsem na to neměla čas.
PÁTEK 09.08.2013
"Dneska je ten den, dneska odjedu do neznáma a rok se neuvidím s mojí rodinou a kamarády." Tahle věta mi běžela v hlavě pořád dokola už od 2 hodin rána, kdy jsem vstala. Letěla jsem z Prahy v 8 ráno. Když jsem se loučila s našima, měla jsem co dělat, abych se udržela nebrečet. Bylo by to ještě těžší. Ale neletěla jsem sama, ale další 3 výměnní studenti, tak jsem na smutek rychle zapomněla a začala jsem se hrozně těšit. Nemohla jsem se dočkat až doletím do Mexico City. (Můj let byl z Prahy do Londýna - ti co slyšeli, že Headthrow je hrozné letiště, že se tam každý ztratí a tak, tak Vám můžu říci, že je to tam moc dobře značený a my jsme neměli žádný problém najít naši odletovou halu - a potom z Londýna do Mexico City)
Když jsem přistála na letišti Benito Juarez - Mexico City, tak mě už čekala moje host rodina. S balonkem s nápisem "Bienvenidos " [Vítej] a s cedulí s mým jménem. Protože jsem přiletěla večer, tak jsme si vzali pokoj v hotelu a zůstali v Mexico City. Hned v pátek jsem zažila pravou Mexickou restauraci. Jedli jsme večeři a k tomu nám hrála mexická hudba a na pódiu tancoval nějaký pár mexický tance. Prostě paráda. "Tady to tak žije!" pomyslela jsem si a nemýlila jsem se.
O víkendu jsme si prošli Mexico City. Zkusila jsem si jet metrem a taxíkem. Řeknu Vám, tolik lidí pohromadě jsem snad ještě neviděla. Ale je to nádherné město! Doporučuji navštívit, ale najděte si někoho kdo to tam dobře zná, jinak je velká šance, že se ztratíte!
Celý týden jsem byla doma a seznamovala se s rodinou a novými zvyky. V mé rodině mám 2 bratry. Ale ten starší odjíždí na rok do USA (odjel hned následující týden). Taky máme psa. Je to kokršpaněl se jménem Chester. Všichni jsou moc hodní a milí.
Další týden jsem nastoupila do školy (školu Vám podrobně popíši v dalším článku věnovaném jenom škole).
O volném čase chodím s kamarádama do kina, do kaváren, na ZUMBU, do posilovny a různě.
Určitě Vás zajímá, jak jsem na tom se španělštinou. No když jsem sem přijela, tak jsem uměla říct jenom základní fráze jako : Me llamo Sabina. - Jmenuji se Sabina. Soy de Republica checa. - Jsme z České Republiky. Ze začátku jsem s mojí rodinou mluvila jenom anglicky, ale teď už převáhá španělština. Můžu potvrdit, že po 4 týdnech už začínám rozumět a začínám i pomalu mluvit. Cítím se jako malé dítě, které se teprve učí mluvit. Ale mám zde hodiny španělštiny, tak doufám, že se to rychle zlepší.
